Před dvěma lety přišla euforie z umělé inteligence. Proč většina firem selhává v jejím využití?

8 října, 2024

30. listopadu 2022 spatřila světlo světa první verze chatGPT dostupná veřejnosti. Umělá inteligence od té doby nabírá na obrátkách a firmy řeší, jak ji z cool hračky přeměnit v něco, co dokážou v byznysu využít. Jak se tedy firmám daří umělou inteligenci skutečně proměnit v hodnotu? Jak na ně dopadne evropská regulace? O hovoří v podcastu Ondřej Vaněk, Chief AI Officer Adastry.

Poslechněte si celý podcast

Přečtěte si přepis podcastu:

Text byl zkrácen a upraven pomocí ChatGPT

Ivana Karhanová: Už dva roky umělá inteligence zažívá hype. Ty máš na starosti globální projekty v Adastře, takže řešíš AI v podstatě po celém světě. Co se firmy od té doby naučily?

Ondřej Vaněk: Díky za skvělou otázku. Ano, slovo “hype” je tady velmi na místě, protože některé firmy opravdu vnímají pohyb kolem generativní umělé inteligence jako jen velký rozruch. Ale na druhé straně mnoho firem už rozpoznává, že technologie AI dosáhla bodu, kdy je dostatečně zralá, aby mohla reálně přinášet hodnotu, o které AI výzkumníci mluví už od 70. let. V Adastře pracujeme s AI dlouhodobě, přibližně 10 až 15 let, a během té doby jsme integrovali mnoho metod a technologií pod širší záštitou umělé inteligence. Právě teď vítáme vlnu generativní AI, která umožňuje efektivní využití velkých jazykových modelů a general purpose modelů nejen v textu, ale i pro obrázky, videa a řeč. Tento trend samozřejmě plně podporujeme a pomáháme firmám s jejich adopcí. Ale, jak jsi správně poznamenala, pro některé firmy může být adopce snazší, zatímco jiné se mohou potýkat s většími výzvami. Když se podíváme, kdo je úspěšný v adopci, vidíme, že tyto firmy excelují v inovacích. Aplikace AI do byznysu se dá vnímat jako nový typ inovace, který má svá specifika – jako je nutnost práce s daty uloženými v cloudu a překonávání lidských obav z AI. Firmy, které mají procesy pro inovace a digitální transformaci dobře nastavené a pracují s kompetentními partnery, mohou AI adoptovat efektivně, jak z finančního, tak z hodnotového hlediska. Naopak ty firmy, které se pouštějí do AI projektů bez jasné strategie a investují finanční prostředky bez předchozího zvážení přínosů, často končí neúspěchem.

Ivana Karhanová: Ty jsi zmínil jednu důležitou věc. Firmy, které umí inovovat, co to znamená? A jak vypadá firma, která inovovat neumí?

Ondřej Vaněk: Z našeho pohledu je inovace proces, který má několik aspektů. Hlavním rozdílem je ta nejistota. Inovace posouvá byznys do neprozkoumaných vod a často používá technologii, která se nemá mnoho nasazení a case studies. Součástí procesu nasazení je zmapování těchto nejistot a rizik a práce s nimi. Firmy, které si uvědomují nějaký rozpočet, nejistotu, rizika a přidanou hodnotu a tyto tři složky umí dobře manévrovat, z mého pohledu umí inovovat.

Ivana Karhanová: Můžeme říct, že ty firmy jsou svým způsobem odvážné?

Ondřej Vaněk: Asi jo. Za mě inovace je nedílná součást byznysu, obzvlášť v dnešním světě.

Ivana Karhanová: Spousta projektů ve firmách přesto nepřináší výsledky. Často to vnímají jako vyhozené peníze. Podle společnosti Gartner se dokonce do produkce dostane jenom necelá polovina projektů založených na umělé inteligenci. Přesto se Adastře daří do produkce dostat tři čtvrtiny projektů. Čím to, že jste o polovinu úspěšnější než zbytek trhu?

Ondřej Vaněk: Já si myslím, že ten aspekt má dvě stránky. Jedna věc je, že řada firem je navyklá dělat nějaká PoC, prototypy a občas sklouzne do toho módu, že dělá PoC pro PoC. Vlastně není připravená posunout ten projekt dál. Otestujou si technologii, otestujou si nějakou myšlenku. Často je to v nějakém izolovaném prostředí. Tím vlastně je ten proof of concept dokončen, akorát od toho dostat prototyp do produkce, takzvaně tu produktivitu uchovat, tak je bolestná cesta, protože dostat věc do produkce znamená spolehlivost.

Nástroj nebo služba musí fungovat dlouhodobě a musí být dobře adoptovaná uživateli. Ověřím, že technologie funguje, ale hlavně, že je schopná přinést hodnotu. A na to se často u těch PoC zapomíná, že se neměří ROI. Firmy často mají očekávání, řekl bych, neúplné, kdy si říkají: Jo, prototyp mě stál třeba desítky tisíc dolarů, ale ta produktivita může stát stovky tisíc dolarů, protože například enterprise společnosti mají velmi náročné security politiky, komplikovanou infrastrukturu nebo spoustu různých uživatelských skupin a podobně. Tak už to není o AI algoritmu, a navíc v prototypu figuruje často nějaká omezená množina uživatelů apod. a zrovna práce s lidskou složkou a se správnou adopcí je taky zásadní pro úspěch.

Ivana Karhanová: Napadá tě nějaký konkrétní příklad, na kterém bychom to mohli přiblížit?

Ondřej Vaněk: Mnoho firem například začalo používat vlastní verze ChatGPT pro interní potřeby, například pro zpracování firemních dokumentů. To jim umožnilo zefektivnit přístup k informacím. Například v designovém oddělení může asistent založený na AI rychle nalézt relevantní data z rozsáhlých manuálů, což značně zvyšuje produktivitu a snižuje chybovost. Nicméně, rozšíření tohoto nástroje na celou znalostní bázi firmy může vyvolat výzvy s indexací a správným vyhledáváním informací, zejména pokud jsou data špatně přístupná nebo nekonzistentní. Adastra využívá své zkušenosti k předvídání a řešení těchto potíží, což zajišťuje hladký průběh celého procesu od implementace po adopci technologie.

Ivana Karhanová: Jak předvídání a plánování ovlivňuje vaši schopnost dokončit projekty?

Ondřej Vaněk: Ano, naše schopnost předvídat a pečlivě plánovat je klíčová. To nám umožňuje uvést až 75 % našich prototypů do produkce. Procházíme několika fázemi – od návrhu, analýzy, pilotního nasazení až po konečné nasazení na širokou škálu. V každé fázi pečlivě sledujeme investice, nejistoty a očekávanou hodnotu a podle toho přizpůsobujeme další kroky. Pokud projekt nesplňuje stanovená kritéria, může být i zastaven, aby se předešlo zbytečným výdajům.

Ivana Karhanová: Jak se liší přístup k umělé inteligenci v České republice a v Severní Americe?

Ondřej Vaněk: V USA je přístup k inovacím a umělé inteligenci proaktivnější a méně omezený kvůli větší dostupnosti kapitálu a obecné ochotě přijímat větší rizika. To vede k rychlejší adopci a integraci nových technologií. Naopak v České republice je přístup více konzervativní. Firmy jsou opatrnější a důkladněji zvažují potenciální rizika a náklady. Tento přístup vede k pečlivějšímu a často postupnému zavádění inovací, což umožňuje efektivnější využívání zdrojů a snižuje pravděpodobnost neúspěchu. Jsme sice opatrnější, ale naše strategie je orientována na udržitelný rozvoj a skutečnou přidanou hodnotu.

Ivana Karhanová: Pomáhá ti tato zkušenost při řízení dodávek těch AI projektů?

Ondřej Vaněk: Ano, v Americe je to snazší, protože kapitál je tam levnější. Jsme zvyklí na konzervativní odhad a pečlivé plánování, což v USA znamená, že můžeme rychleji reagovat na investiční příležitosti. Zároveň jsme však vystaveni silné globální konkurenci, což nás nutí udržet vysokou kvalitu našich služeb.

Ivana Karhanová: Jaký vliv má na vaši práci současná regulace AI, jako je GDPR a nadcházející EU AI Act?

Ondřej Vaněk: Regulace určitě přidává složitost, zejména proto, že musíme revidovat stávající AI projekty a přizpůsobit je novým pravidlům. Přísnější regulace v oblasti dat a osobního soukromí může zpomalit některé projekty, ale jsme připraveni a plánujeme, jak budeme v souladu s novými předpisy postupovat. Zajímavé je, že předvídáme, jaké budou požadavky na audity a certifikace v oblasti vysokého rizika, což nám umožní připravit se lépe než konkurence.

Ivana Karhanová: Jaký dopad má na vaše globální operace rozdílná úroveň regulací a tržních podmínek?

Ondřej Vaněk: Naše globální působení vyžaduje flexibilitu a schopnost přizpůsobit se různým regulačním a tržním podmínkám. V zemích s méně striktními regulacemi můžeme být agresivnější v inovacích, zatímco v Evropě, kde je regulace přísnější, musíme být opatrnější a více se soustředit na compliance. Toto globální působení nám dává široký přehled o tom, jak strategie AI adaptovat, aby odpovídala lokálním požadavkům a zároveň zůstala v souladu s našimi globálními standardy kvality a bezpečnosti.

Ivana Karhanová: Jak Adastra AI zvládá integrovat tyto různorodé požadavky do svého globálního přístupu?

Ondřej Vaněk: Jako globální společnost s deep-tech kompetencemi Adastra AI využívá své mezinárodní zkušenosti k návrhu řešení, která jsou šitá na míru potřebám a regulacím jednotlivých trhů. Jsme silní v byznysovém poradenství a technologickém delivery, ale zároveň jsme rozšířili naše služby o regulatorní a právní poradenství, aby naše řešení byla nejen inovativní, ale i plně kompatibilní s příslušnými právními normami. Takto dokážeme poskytnout komplexní a konzistentní služby na všech trzích, kde působíme.

Při zahajování projektů je důležité zvážit, zda patří do kategorie vysokého rizika. Některé projekty mohou vykazovat prvky vysokého rizika, ale s menšími úpravami můžeme tato rizika eliminovat a přesunout projekt do kategorie s nižším rizikem. Toto zjednodušuje celý proces od schválení po implementaci a zároveň snižuje náklady na dodržování regulací. U každého projektu pečlivě sledujeme kapitálové požadavky, hodnotíme potenciální rizika a byznysovou hodnotu, a zahrnujeme regulatorní předpisy již od fáze plánování. Díky tomu můžeme projekt efektivně řídit a zajistit jeho úspěch.

Ivana Karhanová: Jaké role hrají ve vývoji AI velké technologické firmy jako Microsoft, Amazon a Google?

Ondřej Vaněk: Tyto firmy jsou klíčovými hráči v oblasti AI, jejich významné investice do výzkumu a vývoje umožnily vznik generativních AI technologií, jako je GPT. Společnosti jako Microsoft, Amazon a Google nejen že vyvíjejí a zdokonalují tyto technologie, ale také poskytují podstatnou infrastrukturní a cloudovou podporu. Jejich služby v cloudu umožňují integraci AI do širokého spektra aplikací, což podporuje inovace a digitalizaci. Díky těmto platformám můžeme nabízet komplexní řešení zahrnující AI, která jsou přizpůsobena potřebám našich klientů. Tyto společnosti také poskytují finanční podporu pro pilotní projekty, což značně snižuje počáteční investice a umožňuje rychlejší experimentaci a nasazení nových řešení. Adastra spolupracuje s těmito giganty, což nám umožňuje přístup k nejnovějším technologiím a best practice, a také nám pomáhá získávat finanční prostředky a podporu pro naše klienty. Výsledkem je, že když projekt dosáhne úspěchu, je možné ho propagovat jako příklad úspěšné inovace a případovou studii, která demonstruje přínosy naší práce a technologií našich partnerů.

Ivana Karhanová: Říká Ondřej Vaněk, Chief AI Officer ve společnosti Adastra. Ondro, děkuju za rozhovor, za návštěvu ve studio.

Ondřej Vaněk: Díky, Ivano.