Podcast
Gorily s digitálními peněženkami? AI pomáhá porozumět potřebám ohrožených druhů v Rwandě
14 října, 2025
Lidé vyjadřují své zájmy penězi. Můžou to dokázat i zvířata? A dokáže umělá inteligence rozpoznat, co zvířata skutečně potřebují? Jonathan Ledgard, spisovatel, bývalý zahraniční korespondent The Economist a zakladatel technologického startupu Tehanu, věří, že ano.
V novém dílu podcastu Adastry popisuje, jak jeho tým pomocí senzorů a AI zkoumá „interspecies money“ – koncept, v němž by i jiná, než lidská stvoření mohla mít svůj digitální identifikátor, peněženku a možnost vyjádřit zájmy, které lidé následně pomáhají naplnit.
Sledujte celý rozhovor:
Tehanu začalo pilotním projektem s 19 horskými gorilami ve Rwandě (během studie se narodila další tři mláďata). Ve spolupráci s Adastrou vznikl AI model, který analyzoval stovky vědeckých studií, dat z terénu i biologických pozorování a na jejich základě vytvořil hierarchii potřeb goril – od bezpečí přes potravu až po zdraví.
Algoritmus rozpoznával vzorce v datech, hledal souvislosti a vyhodnocoval, které faktory nejvíce ovlivňují kvalitu života daného druhu. Následně byly tyto výsledky porovnány s odhady lidských expertů – a už v této rané fázi dokázala AI v některých oblastech lépe odhalit skutečné priority zvířat než vědci sami, právě díky absenci lidských předsudků.
Od horských goril k digitální identitě zvířat
Koncept „interspecies money“ počítá s tím, že zvířata s ověřenou digitální identitou mohou mít přidruženou digitální peněženku. Do ní by proudily mikroplatby od institucí či firem, které poškozují přírodu – například z fondů environmentálního financování.
Tyto prostředky by pak systém cíleně přerozděloval lidským agentům, kteří v terénu naplňují potřeby konkrétního druhu – pomáhají zabezpečit jeho teritorium, odstraňují pasti nebo sledují zdravotní stav zvířat. Pro místní komunity to zároveň představuje možnost přivýdělku: lidé tak mohou získat menší, ale pravidelné odměny za činnosti, které skutečně pomáhají přírodě. Díky AI je přitom pomoc směřována přesně tam, kde má největší efekt – podle aktuálních potřeb daného druhu, ne podle lidského odhadu.
Cílem Tehanu je vytvořit digitální veřejnou infrastrukturu, která propojí AI, finanční trhy a ochranu přírody. „Stejně jako mají lidé státní identitu, mohou ji mít i jiné druhy. Pokud chápeme planetu jako uzavřený systém, musí být jejich zájmy součástí našich algoritmů,“ říká Jonathan Ledgard.
Do budoucna by tak mohli vzniknout AI kopiloti nejen pro lidi, ale i pro zvířata – schopní pomáhat lidem lépe porozumět tomu, co příroda skutečně potřebuje.
- Jak může umělá inteligence pomoci chránit biodiverzitu?
- Dokážeme někdy objektivně poznat, co je v „zájmu“ jiných druhů?
- A co se stane, až se zájmy různých druhů začnou střetávat?
Poslechněte si podcast:
Přečtěte si podcast jako rozhovor:
(Rozhovor byl zkrácen a upraven pomocí ChatGPT)
Ivana Karhanová: Tehanu využívá senzory a umělou inteligenci ke zjišťování potřeb zvířat. Spustili jste pilotní projekt s devatenácti gorilami ve Rwandě. Můžete přiblížit, o co přesně jde?
Jonathan Ledgard: Ano. Začali jsme s devatenácti horskými gorilami, ale během výzkumu se narodila další tři mláďata, takže jich nakonec bylo dvacet dva. Myslím, že je dobré udělat krok zpět a vysvětlit, o co jde, když mluvíme o interspecies money.
Většina lidí chápe, že jiné druhy jsou dnes pod obrovským tlakem a že během příštích dvaceti, třiceti let budou pod ještě větším. Lidská populace stále roste, zejména v oblastech, kde žijí tyto druhy – v Africe, Indii nebo v tropech – a s tím roste i lidská stopa. V posledních padesáti letech jsme přišli o polovinu všeho nelidského života na planetě. To je katastrofální. A my jsme si položili jednoduchou otázku: Lidé vyjadřují své zájmy penězi – je možné, aby to dokázaly i jiné druhy?
Ivana Karhanová: Předpokládáte, že zvířata by mohla mít něco jako digitální identitu a peněženku?
Jonathan Ledgard: Ano, to je náš předpoklad. U některých druhů, v určitých situacích, mohou mít ověřenou digitální identitu. K této identitě je možné připojit digitální peněženku a vložit do ní malé množství peněz. Můžete pak vytvořit platební architekturu, která – zejména v Africe, kde je běžné mobilní bankovnictví – propojí tuto peněženku s jednoduchým telefonem člověka v terénu. Pokud tento člověk poskytne službu zvířeti, může dostat malou platbu. Cílem je vytvořit systém, kde se zájmy druhu proměňují v lidské činy – a pokud je tento čin ověřen, systém se znovu doplní o prostředky a může fungovat dál.
Ivana Karhanová: Kdo do těchto peněženek posílá peníze?
Jonathan Ledgard: Měly by to být instituce, které poškozují přírodu – například ropné společnosti, cementárny nebo velké finanční instituce. Tyto prostředky by měly pomáhat napravovat škody, které způsobily. Jsem optimista a věřím, že během několika let si uvědomíme, že musíme jednat – nejen kvůli zvířatům, ale i kvůli stabilitě naší ekonomiky.
Ivana Karhanová: Proč jste si vybrali právě gorily?
Jonathan Ledgard: Z několika důvodů. Zaprvé, gorily mají skvělý „PR“ – jsou charismatické, lidé o ně mají přirozený zájem. Ale hlavním důvodem je, že horské gorily mají nejvíce vědeckých dat ze všech volně žijících zvířat. Existují stovky studií napříč různými obory. S Adastrou jsme vytvořili AI model, který tato data analyzoval a vytvořil hierarchii potřeb goril – na úrovni druhu, skupiny i jednotlivce.
Ivana Karhanová: Jak to fungovalo?
Jonathan Ledgard: Model prošel všechny vědecké práce o gorilách a vytvořil hierarchii zájmů. Poté jsme spolupracovali s biology, veterináři a rangery, kteří gorily dlouhodobě sledují. Ti určovali své pořadí zájmů, a my jsme obě sady dat porovnali. Ukázalo se, že i v této rané fázi byla AI srovnatelná s lidskými experty, a v některých oblastech dokonce o něco lepší – měla menší míru zaujatosti.
Ivana Karhanová: V čem konkrétně byla lepší?
Jonathan Ledgard: Většina vědců, kteří s gorilami pracují, jsou behaviorální biologové. Zaměřují se na vztahy, komunikaci a chování. Ale AI vyhodnotila jako důležitější oblast zdraví – například trávení, střevní mikrobiom, bolesti břicha nebo průjmy. To jsou běžné problémy, které ovlivňují délku i kvalitu života, ale behaviorální vědci je často přehlížejí. AI jim přisoudila větší význam, protože analyzovala všechny dostupné obory stejně.
Ivana Karhanová: Jak funguje systém mikroplateb, o kterém mluvíte?
Jonathan Ledgard: Zvířata s digitální identitou mohou mít přidruženou peněženku, do které přicházejí mikroplatby od institucí, které financují ochranu přírody. Tyto prostředky se přerozdělují lidským agentům, kteří v terénu vykonávají konkrétní činnosti – odstraňují pasti, sledují zdraví zvířat nebo zajišťují bezpečí. V místních komunitách, kde je často 70–80 % nezaměstnanost, to znamená možnost malého, ale stabilního přivýdělku. Pomocí AI navíc dokážeme zajistit, že tato pomoc míří přesně tam, kde má největší efekt – podle skutečných potřeb druhu, ne podle lidských odhadů.
Ivana Karhanová: Jakou máte s projektem Tehanu dlouhodobou vizi?
Jonathan Ledgard: Chceme vytvořit digitální veřejnou infrastrukturu, která propojí AI, finance a ochranu přírody. Stejně jako mají lidé státní identitu, mohou ji mít i jiné druhy. Pokud chápeme planetu jako uzavřený systém, jejich zájmy musí být součástí našich algoritmů. Do deseti let bych chtěl, aby existovali AI kopiloti nejen pro lidi, ale i pro jiné druhy – systémy, které nám pomohou být lepšími správci planety.
Ivana Karhanová: To otevírá spoustu otázek – jak může AI pomoci chránit biodiverzitu, jestli někdy dokážeme objektivně poznat, co je v zájmu jiných druhů, a co se stane, když se tyto zájmy začnou střetávat.
Jonathan Ledgard: Ano. To je přesně směr, kterým bychom se měli vydat.
Ivana Karhanová: Jonathane, děkuji za rozhovor.
